Domů » O mně » Něco málo o mně

Něco málo o mně

Aneb jak klikatá může být někdy cesta k RC pilotování :-)

Jako malý kluk, jsem obdivoval vše co létá. Ať už to byla motorová letadla provozovaná tehdejším Svazarmen nebo proudová vojenská z nedalekého letiště v Čáslavi - Chotusicích. Protože ale láska k letadlům, které je možné spatřit jen na obloze nebo na letišti je více či méně platonická, logicky to vyústilo v den, kdy jsem zatoužil nějaké to éro mít doma. V socialistických dobách to ale byla do jisté míry utopie (ne že by obyčejný člověk na tom byl dnes lépe), ale mohl jsem s letadly žít alespoň na stránkách knih nebo filmů dostupných v kinech.

Jednoho dne mne k sobě pozval můj tehdejší spolužák ze základní školy Igor a tam jsem poprvé uviděl sbírku plastikových modelů. Igor se lepení věnoval asi 3 roky a tak nějaký ten zázrak k vidění byl. Věděl jsem, že tohle je cesta, jak mít byť ve formě modelu, ale přesto spoustu těch nádherných letadel u sebe v pokoji. Pocit, že je sám slepím a nabarvím byl jakýmsi sladkým bonusem navíc. Od roku 1986 jsem se tedy začal věnovat plastikovému modelářství. Postupně jsem coby samouk získával zkušenosti a rutinu a během pár let posbíral i několik kamarádů a přátel. Jedním z nich byl i známý kutnohorský modelář Vašek Huml, který mne mimo jiné zásoboval modely, které se normálně v tehdejším Československu nedaly koupit. Plastikovému modelářství jsem doslova propadl a tomuto ušlechtilému koníčku jsem se věnoval celkem osm let. Stop mému modelářskému počínání udělal až leden 1994, kdy jsem nastoupil základní vojenskou službu. Jak už tomu v životě bývá, stalo se až úsměvným paradoxem, že 12 měsíců služby jsem "odkroutil" u vojenského útvaru ve Staré Boleslavi, jako součást protivzdušné obrany. To byl v podstatě konec mé "kitařské" kariéry.

Po návratu z míst, které z kluků dělá chlapy, jsem nastoupil do práce a jako zaměstnaný člověk jsem už na časově náročného koníčka nenašel znovu odvahu. Čas utíkal a já, jako většina z naší "husákovské" generace, jsem se oženil a čekal rodinu. S příchodem rodiny a s nutností prostoru ve kterém my mohla existovat, začaly mé modely na zdích a policích překážet, a tak jsem ač nerad, musel všechny své skvosty rozdat a v těch nejneutěšenějších chvílích i zbytek vyhodit. Tím jsem definitivně udělal tlustou čáru ze érou letadýlek a začl se věnovat potřebnějším koníčkům, jako je vydělávání peněz a stavba rodinného domu na hypotéku.

Když jsem již s rodinou bydlel v novém domku, navštěvovali jsme mého kamaráda na chatě v nedalekých Poličanech. Tam jsem velice často na nebi vídával létat modely letadel. Při pojídání masa z grilu a popíjení pivka, se mi vybavovaly vzpomínky na letadýlka, se kterými jsem strávil tolik let, vybavily se mi vzpomínky na lidi, kteří mne s modelářstvím spojovali a nakonec zážitky, které jsem posbíral v době, kdy jsem vlastně jako kluk nebo mladík "lepil". Tohle byl ale jiný pohled. Letadlo nestálo na poličce, ale opravdu létalo. Lákalo mne dělat si pomyšlení, že bych někdy něco takového mohl provozovat. Ani jsem netušil, jak křehká je miska vah mezi pomyšlením a tím, co se během několika měsíců stane. Tehdy jsem ještě nevěděl, že nad Poličany létá nestor mezi RC piloty a navíc jeden z redaktorů časopisu RC revue, Jarda Suchomel. Ani jsem netušil, že se za pár měsíců staneme přáteli.

Všechno ale začalo tak, že po dlouhých úvahách a dlouhém studování inetrnetu jsem si pořídil první rádiem řízený model. Jednalo se RTF set čínského výrobce, model s názvem Accipiter Badius II (více v sekci Modely). Po prvních zkušenostech s tímto modelem, po prvních zdarech i nezdarech jsem pochopitelně z nerozvážnosti a i dílem proto, že jsem byl samouk, koupil své druhé letadlo a tím byla stíhačka z 2. světové války. Netušil jsem, jak těžké je takový malý, rychlý a obratný model pilotovat. V mém případě se spíš jednalo o zběsilou snahu to moc nerozbít, než o něco, co by připomínalo let. A tak jak jsem se na Focke Wulfa těšil, nyní jsem byl doslova na dně.Možná bych RC modelářství pověsil na hřebík, ale náhoda tomu chtěla, aby to tak nebylo. Při mé jedné další návštěvě kamaráda na chatě v Poličanech, jsme zavítali v rozhovoru i na téma jak já nelétám a ten kdosi to tam vodí po obloze jakoby to byla hračka. Kamarád mi prozradil, že dotyčného zná a že mi u něj může domluvit audienci. A tak jsem se potkal s legendou :-) Alespoň pro mne je Jarda Suchomel žijící legenda, pamětník dob, kdy řídil letadlo jen jedním kanálem a kdy se létalo, dokud nedojde palivo. Je to zároveň člověk, který mi v mých chmurných začátcích hodně pomohl, ať už osobní nebo myšlenkovou invencí. Bez něj bych se asi nenaučil, co dnes o řízení vím a umím. I když můj um se zužuje na rekreační poletování, nikdy jsem neměl ambice stát se pilotem nějakého soutěžního speciálu, beru to jako hobby a také tak k tomu přistupuji. Létám když mám čas a peníze, dělám to výhradně pro potěšení své a svých 2 synů. Věřím, že alespoň můj mladší syn nalezne zalíbení v letadlech, neboť starší utekl k rádiem řízeným automobilům. Svou velkou poklonu musím vyseknout i mé ženě, neboť má pro můj koníček opravdu velké pochopení a sama je létajícími stroji do jisté míry nadšena. Pravidelně navštěvujeme s rodinou aviatické pouti a letecké dny skutečných letadel i setkání RC modelářů. Dokonce občas s námi jezdí na oblíbený plácek a létání sleduje. Kamarádi říkají, kdyby pila pivo, sledovala hokej a fotbal...., naštěstí sport sleduji jen platonicky a veskrze když jde o národní klání, ve kterém se naše země nepotupně účastní. Pivo piju jen doma nebo u grilu a tam si jeden kousek s chutí dá i moje žena. Co víc si přát :-))))

V posledních 2 letech mi bohužel nepřeje zdraví, mám problémy s páteří a tak musím létání s modely podřizovat okamžitým stavům mého zdraví a potřebám rostoucích dětí. Nicméně jsem si jist, že když od mého prvního setkání s RC modely uplynulo už víc než 10 let, nenechám si po takové době radost z tohoto koníčku vzít. Za dobu co modelařím, jsem potkal velkou spoustu fajn lidí, několik jsem jich k RC modelaření přivedl nebo vrátil. A to je důležité. Dělat to pro radost svoji a pokud možno i blízkých a rozšiřovat naši partu vzduchem potrefených lidí.

Kontakty

Pavel Štěpina
Chlístovice 177
284 01
Kutná Hora

M: +420 773 978 125

více naleznete v sekci Kontakty

Reklama

Doporučuji

Sdílejte na sociálních sítích