Nacházíte se na hlavní straně webu

CAP 232 - depronový model nejen do haly

model nejen do haly podle plánků 3D Foamy

Kvůli vleklé dlouhé nemoci jsem se rozhodl experimentovat a krátit si chvíli pokusy o vlastní tvorbu. Po fiasku se zakoupeným Scoutem od Pelikána jsem dál zůstal v tužbách u akrobatu, a tak vznikl nápad postavit Cap(a) depronové konstrukce s křížovým trupem.

  • Výrobce

    vlastní konstrukce

  • Rozpětí

    1020 mm

  • Délka

    870 mm

  • Váha

    -----

  • Plocha křídla

    19 dm2

  • Plošné zatížení

    ------

  • Funkce

    M, K, S, V

  • Serva

    4 x Hextronic HXT-900

  • Motor

    Power HD KA 20-50S

  • Regulátor

    Power HD PHD 20

  • Vrtule

    GWS 9/4,7

  • Baterie

    LiPol 3S, 1100 mAh

 

Nemoc je nechutná záležitost a když je to páteř, je to o to horší. Protože mám rok 2011 prakticky ve znamení marodnosti, tak i přes fakt, že bolesti jsou někdy hodně otravné, krátím si čas alespoň na internetu nebo (nesmějte se) domácími pracemi. Po půl roce to jde samo :-)) A tak sbírám zajímavé stránky na téma RC modelářství a pak trávím hodiny jejich četbou a "brousením". Velice jsem si oblíbil web depronfoam.co.uk, který je krom jiného i plný odkazů na free plánky modelů letadel. Protože se už dlouho nahlodávám myšlenkou nad tím, postavit si nějakou levnou konstrukci sám, začal jsem hledat právě zde vhodného adepta. Prohledal jsem dílnu, abych zjistil, co se mi de povaluje a kupodivu jsem našel cca 70W motor od PowerHD včetně regulátoru, nějaká serva, dokonce i mini přijímač s krystalem. Takže to musí být něco pro tuto kategorii.

Kdysi jsem jen tak z rozmaru zkoušel vyrobit model P-51 Mustang dle postupu jednoho modeláře. Jednalo se o vyřezání a vybroušení modelu z obyčejného Polystyrenu a následně potažení jeho povrchu "pauzákem" natíraným herkulesem, to vše ve dvou vrstvách. Tato povrchová varianta model zpevní, udělá murelativně hladký povrch a umožní model barvit sprayi i s agresivními barvami. Model jsem tenkrát dotáhnul až do fáze barvení, pak ale přišel Mustang od ŠAD model, a tak na dokončení tohoto modelu nikdy nedošlo.

 

Chvíli jsem tedy uvažoval, že bych se k dokončení modelu vrátil, ale něco mi našeptávalo, že bych měl zkusit opravdu něco nového. Po dost smutných zkušenostech se Scoutem od Pelikána, jsem chtěl model, který bude "za babku", jeho letové vlastnosti budou ověřeny uživateli a jeho stavba bude jednoduchá a rychlá. Na stránkách jsem nakonec našel odkaz na 3D Foamy, zde jsou výborně létající modely a protože jsem prostě čím dál tím víc chtěl akrobata, zvolil jsem model Cap 232 3D.

Plánek je ve formátu PDF na 25 stránkách (ke stažení viz ikona nahoře), vytisknul jsem ho, slepil, vystříhal šablony a přenesl na 5mm (něco jako Depron z OBI), který se mi asi 3 roky válel v dílně. Díly jsem vyřezal skalpelem, obrousil a slepil Purexem. Stavba jde dobře a rychle, pro ztužení křídla jsem místo uhlíku zvolil dřevěnou lištu, domnívám se, že při tomto rozpětí bude stačit a váhově to taková tragédie není, Z překližky jsem vyřezal motorové lože a páky kormidel. Závěsy kormidel jsem zhotovil z kvalitního povoskovaného papíru a taktéž zalepil Purexem. Povrch jsem stříkal akrylovým sprayem DUPLI-COLOR Aqua, byl to první nástřik na Depron a tak jsem moc neexperimentoval, v prodejně zrovna měli jen 4 barvy a z toho se mi nejvíc zamlouvaly žlutá a černá. Barvy perfektně kryjí a nijak nenarušují povrch. Zvolil jsem jednoduchý motiv, spodní stranu jsem kvůli špíně a čarám na Depronu udělal netradičně černou, není to moc efektní, ale za letu to perfektně poslouží pro orientaci, v jaké poloze se model nachází.

Osazení elektroniky je jednoduché. Jen 2 z mých serv HS-55 mají již špatné potenciometry a nedrží střed, mám od kamaráda slíbená další 2, povalují se mu ve skříni :-)) Jakmile doladím výchylky serv, vyříznu otvor pro baterii podle těžiště a přidělám systém suchých zipů pro její uchycení.

Zima se pomalu chýlí ke´konci a tak jakmile to počasí dovolí, vyzkouším svůj první vlastnoručně postavený model a přinesu o záletu a prvních letech informaci v podobě dokončení této recenze.

AKTUALIZACE ČLÁNKU

Čekání na jaro a na vyschlou letovou plochu se s deštivým jarním počasím zdálo být nekonečné. Nakonec se tak ale stalo, já si jako obvykle začínám sezónu polétáním s nějakým kliďasem a teprve potom sahám po modelech vyžadujících klid na palcích :-)) Protože je tento model určen do haly, potřeboval jsem na zálet rozumný vítr. U nás ale skoro vždy když byl čas a příležitost jít létat docela foukalo a tak první příhodná (i když zdaleka ne bezvětrná) situace nastala v neděli 6.5.2012. Vyrazil jsem na letovou plochu a v samém zápalu jsem zapomněl i sluneční brýle i čepici s kšiltem. To není vhodná kombinace na zálet letadla se sluncem na obloze těsně po obědě. Ale vracet se mi rozhodně nechtělo a tak jsem se rozhodl že poletím.

Rychlou kontrolu na zemi vystřídalo hození modelu do vzduchu mou manželkou, abych se mohl ihned věnovat páčkám. A byla to dobrá volba. Lehký model, reakční moment od vrtule a vítr dělaly své :-)) Už dlouho jsem si tak nezapáčkoval. Model po hození do vzduchu vyžadoval jen trim výškovky, bylo nutné potlačit. Jinak ne, i když to asi není zcela objektivní, neboť jsem opravdu musel prakticky nonstop řídit, nebyla ani chvilička relaxu či oddechu, ale k tomu ostatně akrobati nejsou. Z letového projevu musím říct, že se model hodí buď do absolutního bezvětří, nebo prostě tam kam patří, do haly. Vyztužení křídla jen smrkovým hranolem jsem dobře odhadl jako nedostačující a tak jsem jej doplnil ještě zavětrováním uhlíkovými dráty. Tím se tuhost křídla zásadně zlepšila, za větru a při ostřejších zatáčkách se ale křídlo dost zásadně prohýbalo. Na letovém projevu to sice není moc znát, plochý profil křídla a podstata letounu je založena na letu za vrtulí a výkon motoru to prostě jistí v každém okamžiku. Pro let v hale je to určitě parádní kousek, venku a za větru je to ale spíš zápas :-)) Nicméně zápasil jsem skoro 8 minut a pak ještě chvilku na přistání. Docela jsem byl spokojen s tím, že jsem si tak parádně zapáčkoval, to je cvik který se může u jiných letadel v krizové situaci jen hodit. Domnívám se, že pro venkovní použitá bych nyní zásadně volil větší rozpětí (okolo 1200 - 1400 mm) nejspíš z EPP nebo 2 vrstev Depronu (trup 2x 6mm, křídlo 6 + 3mm, SOP + VOP 6mm), vše důkladně vyztuženo uhlíkem a překližkou, pochopitelně s ohledem na váhu. Nicméně akorát těžký model bude dobrým adeptem na pronikání proti větru a zároveň schopný viset na vrtuli a létat za menších rychlostí, aniž by tak atakoval pádovou rychlost či neschopnost model řídit.

Nicméně, model vlastně splnil má očekávání. Bude dobrým prostředkem na krátké vyblbnutí hned za domem, pro let a koneckonců i přistání potřebuje minimum prostoru, je velice dobře ovladatelný, otočí se tzv. na pětníku a troufnu si říct, že po seřízení modelu za bezvětrného počasí a pár letech bych ho hodil do vzduchu i přímo na zahradě. Ve výsledku jsem spokojen, koneckonců je to můj první vlastnoručně vyrobený a zalétaný model.

Sdílejte na sociálních sítích