Nacházíte se na hlavní straně webu

Messerschmitt Bf-109

návrh podkladů

První díl obřího seriálu stavby modelu z XPS krok za krokem se zabývá získáním a přípravou podkladů a plánků včetně možné přípravy modelu ve 3D programu Google SketchUp.

  • Výrobce

    vlastní konstrukce

  • Rozpětí

    1500 mm

  • Délka

    1340 mm

  • Váha

    -----

  • Plocha křídla

    31 dm2

  • Plošné zatížení

    ------

  • Funkce

    M, K, S, V

  • Serva

    4 × HXT-900

  • Motor

    Turnigy C4250/12

  • Regulátor

    Turnigy PLUSH 30 A

  • Vrtule

    APC 13 × 4

  • Baterie

    LiPol 4S, 4000 mAh

 

Získání podkladů

Ačkoliv může tato část někomu připadat přihlouplá, mám bohatou profesní zkušenost s tím, že ne každý oplývá počítačovou gramotností a že každý dokáže s PC nakládat stejně bravurně. Takže i získání podkladů může na velikém internetu činit někomu problém. Já mám opravdu v oblibě Google. Do vyhledávacího pole jsem zadal "Masserscmitt Bf-109" a po stisku tlačítka "hledat" je co číst na několik roků :-). Pro mne byla zásadní záložka vyhledávání "obrázky", kde jsem nalezl opravdu vydatnou porci podkladů jak co se týká kamufláží, tak fotografií nebo výkresů různých detailů, apod. Dají se zde nalézt i nejvíce potřebné třípohledové výkresy, na ty ale znám jiného specialistu. Je jím ruská stránka AIRWAR (viz SOUBORY KE STAŽENÍ v tabulce nahoře) , kde doporučuji všechny odkazy začínající "draw". Chce to pravdu prohledat a netvrdím, že je tam vše, ale skoro vše :-) Mezi odkazy jsem nalezl co jsem hledal. Velice dobře se hledá na jedné z výše uvedené podstránce , kde vyberete typ letadla (moderní, WWII, atd.), potom podle vlajky se v rámci stránky posunete na příslušnou zemi, no a pak už stačí jen klikat a stahovat. Myslím, že je to velká studnice podkladů a plánků s profily a že pro účely výroby polomakety z EPP nebo XPS je toho víc než člověk upotřebí.

Úprava plánků pro tisk

Z nepřeberného množství podkladů jsem vybral třípohledový výkres Bf-109 F. Pro "efkovou" verzi jsem se rozhodl zejména proto, že se mi oproti jeho předchůdcům líbí víc jeho detaily tvaru a zejména pak dominantní vrtulový kužel. V podstatě připouštím i Bf-109 G, tvarově se trup a křídla téměř neliší a pokud ano, pak to na polomaketě z XPS rozhodně nikdo nebude zkoumat, rozdíly v detailech a výstupcích na trupu i křídlech pak nejsou problémem. Vybral jsem jeden z výkresů. Máme-li k dispozici více totožných výkresů, vybíráme ten s největším rozlišením. Budeme totiž obrázek zvětšovat do námi zvoleného měřítka a malý obrázek by byl už moc kostičkovaný a nepoužitelný. Pro samotnou úpravu obrázku používám sice stařičký, ale s nějakým časopisem zdarma získaný Photoshop, dá se použít i jakýkoliv jemu podobný Freewarový program. Důležité je, aby se v daném programu dalo měřit. Protože jsem v různých diskusích na webu narazil na to, že si někdo s převodem měřítka neví rady, budu mu věnovat trochu pozornosti. Zpravidla nejprve změřím rozpětí křídel na obrázku (dejme tomu že jsem naměřil 13,73 cm a obrázek má rozlišení 1488 x 2120 pixelů. Chci-li výsledný model s rozpětím 150 cm, vydělím tedy 150 : 13,73 = 10,93 a to je násobek, kolikrát musím výkres zvětšit, abych dosáhl rozpětí 150 cm. Rozlišení obrázku tedy zvětšíme 10,93 x, v našem případě 14264 x 23172.

Abych nemusel tisknout výkres celý (což obvykle není třeba), nyní si z výkresu vyřežu jen ty části, které potřebuji a uložím je jako samostatné obrázky. V mém případě to byl bokorys trupu, jednotlivé řezy (profily) křídla a trupu půdorys křídla (stačí polovina) a půdorys výškovky. Na jednom obrázku (je-li to možné) nechávám jen tolik obsahu, aby šel vytisknout na jednu A3 nebo A4, u trupu a křídel to pochopitelně nejde. Výsledné obrázky ukládám jako PDF (buď to zvládá sám program, nebo si pro tyto účely nainstalujeme např. PDF Creator. Výsledné PDF dokumenty tisknu z Adobe Readeru, jednostránkové dokumenty jsou jasné, u těch co jsou na více stránek využiji funkce Readeru a ve vlastnostech tisku v záložce Velikost zaškrtnu Skutečná velikost, přepnu do záložky Plakát, v okénku Přesah zadám nulu a následně ve vlastnostech tiskárny vyberu kvalitu tisku, barvu a formát a spustím tisk. Ponecháme-li zaškrtnutou i volbu Ořezové značky, budou se nám jednotlivé listy lépe obstříhávat a lepit v jeden celek. Sepené výkresy doplním pomocnými čarami v místech řezů a popisky, a to tak, až je vystřihnu, abych zpětně věděl kam patří který profil nebo kde je určitá pomocná čára. Posléze tvary vystřihnu.

Výroba nanečisto aneb Google SketchUp

O tomto software by se dalo psát celé měsíce a ačkoliv jsem jej já využil, nepovažuji ho za nutný mezičlánek, vyrobit model lze stejně dobře i bez něj a proto o něm jen okrajově. K nakreslení modelu ve 3D mne vedla jen touha ověřit si, že jsou výkresy s profily správné, že na sebe vše navazuje a model po vyřezání bude odpovídat tvarově své předloze. Protože se práci v 3D softwarech věnuji víc než 80% mého pracovního života, je pro mne práce se SketchUpem nenáročná. Netvrdím, že by to bylo něco složitého, ale zároveň věřím, že ne každý si troufne. Za pokus to stojí. Program je volně ke stažení, je intuitivní, existuje i v češtině, ba co víc, internet je doslova plný všemožnách návodů, rad, typů, triků, postupů a tutoriálů. Dokonce na YouTube jsou celé videonávody, jak se konkétní věci dělají či jak se používají konkrétní nástroje. Na internetu je dokonce i návod specializovaný na modeláře. Já se při modelování nesnažil dodržovat návaznost a čistotu polygonů v ploše, to pro tyto účely není třeba. To, kvůli čemu jsem 109-ku takto kreslil jsem napsal o pár řádků výš a tento účel splnil model ve SketchUpu bezezbytku.

Sdílejte na sociálních sítích