Nacházíte se na hlavní straně webu

Messerschmitt Bf-109

příprava šablon, výroba a kompletace trupu

Druhý díl obřího seriálu stavby modelu z XPS krok za krokem se zabývá výrobou šablon a následně řezáním segmentů trupu, jeho kompletací, zpevněním, apod.

  • Výrobce

    vlastní konstrukce

  • Rozpětí

    1500 mm

  • Délka

    1340 mm

  • Váha

    -----

  • Plocha křídla

    31 dm2

  • Plošné zatížení

    ------

  • Funkce

    M, K, S, V

  • Serva

    4 × HXT-900

  • Motor

    Turnigy C4250/12

  • Regulátor

    Turnigy PLUSH 30 A

  • Vrtule

    APC 13 × 4

  • Baterie

    LiPol 4S, 4000 mAh

 

Výroba šablon

Po obecné rozpravě zpět k práci. Když jsem měl vystříhané šablony profilů a tvary křídla, trupu a výškovky, rozmýšlel jsem z jakých dílů budu model dělat a na kolik celků jej při stavbě rozdělím. V podstatě se dá říct, že jsem v tomto případě zůstal u dělení, které je součástí výkresu. Při nákupu materiálu jsem pro svůj první model zvolil značku Austrotherm a nakoupil jsem desky o tloušťkách 20, 40, 50, 60 a 80 mm. Ne každá část je stejně tlustá a při větší možnosti výběru tloušťek desek se ušetří materiál, který se odřízne a stane se odpadem. Hrubý scénář a představu o dalším postupu jsem měl a tak jsem se jal vyrábět šablony. Jako materiál pro jejich výrobu jsem se rozhodl použít umakart. Jedná se o tvrdý tenký materiál, jímž jsou opatřeny dřevotřískové desky, které pak známe třeba v podobě pracovních desek u kuchyňské linky. Překreslil jsem tvary jednotlivých profilů na umakartovou desku a to tak, že jsem překreslil jen jednu polovinu s malým přesahem přes svislou dělící rovinu. Poté jsem tvar obkreslil uvnitř profilu tak, aby mi vznikla cca 2 cm tlustá stěna trupu. Když jsem všechny tvary obkreslil včetně podélné roviny, vyřezal jsem je na dekupírce (el. lupenkové pilce). Tady se umakart ukázal jako ne příliš vhodný, neboť je až příliš tvrdý a křehký a rád se štípe. Navíc nejde příliš dobře zabrušovat do hladka. Už jsem se ale touto cestou vydal, tak jsem nehledal jinou alternativu.

Jelikož jsem ale nejen v tomto případě narazil na spoustu jiných a leckdy vhodnějších nebo i správnějších řešení, rozhodl jsem se, že po dopsání této série článků o stavbě, napíšu samostatné návody na jednotlivé etapy stavby či úkony nebo postupy. Rozpracuji do detailu různé alternativy a tyto návody budu neustále aktualizovat a doplňovat vždy, když nějaký další fígl nebo postup vyzkouším.

Vyřezané šablony jsem popsal a označil osami z obou stran, protože pro účely výroby levé a pravé poloviny trupu postačí jedna šablona přikládaná rubem nebo lícem. Jako poslední úkon bylo vyvrtání otvorů po celém obvodu šablony zhruba v polovině 2 cm tloušťky. Velikost otvorů odpovídá průměru modelářských špendlíků.

Výřezy dílů trupu odporovou pilou podle šablon

Když jsem měl šablony vyřezané, začal jsem si připravovat kusy desek Austrothermu pro výrobu dílčích částí trupu. Posupoval jsem tak, že jsem změřil tloušťku šablony (tedy trupu) v jednotlivých dělících rovinách a podle toho vybíral vhodně tlusté desky XPS. Nejprve jsem si změřil vzdálenost první a druhé dělící roviny a následně ty vyšší z výšek obou rovin. Podle toho odříznul blok z XPS s drobným přídavkem. Pak jsem přesně podle vzdálenosti dělících rovin na výkresu nastavil doraz (posloužila vodováha upevněná k desce odporové pily truhlářskými svěrkami) a podle něj seřízl desku z XPS na míru a zároveň zajistil souosost rovin. Po celém obvodu jsem obkreslil podélnou rovinu, podle které se šablony usazují a zajišťují, že z výřezů vznikne co má:-) Nakonec jsem na takto seříznutý kus XPS připevnil šablony pomocí modelářských špendlíků. Podle takto připevněných šablon jsem vyřízl odporovým drátem nejprve vnější tvar a potom i vnitřní. Vznikla tak polovina jedné z částí, z nichž nakonec vznikne dutý trup modelu. Stejným postupem jsem vyřezal i ostatní části a otočením šablon následně i části druhé poloviny trupu. Po dokončení práce jsem všechny kusy sešpendlil a jen na sucho složil k sobě, abych tak poprvé spatřil tvar budoucího trupu. Měl jsem dobrý pocit z toho, že jsem to zvládnul, zároveň jsem však začal zjišťovat, jakých chyb jsem se dopustil. Potvrdilo se to, že umakart sice odolává teplotě, ale každá chybky a nerovnost je na trupu znát. Kdyby byly šablony z umakartu frézované např. na CNC, byla by to jiná píseň, pro lupenkovou pilku, respektive dekupírku je to ale méně vhodné. Svou daň si vybralo i to, že jsem se tak moc těšil na vyřezávání, že jsem při výrobě spěchal a občas udělal nějakou nepřesnost. To je ale asi osud každého prvního modelu. Jak se ukázalo, důležité je i to, rozmyslet u tvarů kde se šablony značně liší nebo kde se jedná o ostré, popřípadě složité přechody, ze které strany a jak přesně řezat. Některý postup nemusí být vyloženě špatný, ale výsledek si vyžádá více retuší.

Zpevnění, lepení a kompletace výřezů trupu

Nejprve jsem se rozhodl slepit levou a pravou polovinu trupu. K lepení bezvýhradně používám Purex. Na hranu (doprostřed) jsem nanesl "housenku" Purexu. Díly přiložil k sobě, položil na rovnou podložku a zajistil špendlíky. Mám už Purex v oku a odhadnu kolik ho dát, aby nevypěnil až na povrch. Kdo si není jist, může lepený spoj přelepit malířskou maskovací páskou, ta zamezí vypěnění Purexu mimo lepenou plochu. Když jsem měl obě poloviny trupu hotové a slepené, vyříznul jsem si ještě šablonu pro kabinu a křídlo s patřičným úhlem náběhu. Podle šablon jsem odříznul z trupu prostor kde bude kabina z PET a kde budou křídla. I tady se ukázalo, že lepší by bylo, udělat tuto operaci předtím, než jsou jednotlivé části vřezány, tedy ještě v době, kdy jsou jednotlivé části XPS ještě v kvádroidním stavu :-)) Má varianta je krkolomnější, ale umožňuje například stavbu modelu bez průhledné kabiny. Až při psaní tohoto článku a úvaze nad dalšími postupy jsem si uvědomil, že mám v pytli na odpadky neustále odpad po výřezech. Stačí tedy (neodřízneme-li otvory pro křídlo a kabinu na začátku) odřezky vnějšku trupu zpět přiložit k trupu jako celku a vznikne nám tak znovu jeden velký kvádr XPS, na nějž lze pohodlně šablony připevnit a výřez provést pohodlně :-) Příště už budu chytřejší, nicméně přesně tohle k modelařině patří. Pokaždé, když už je něco hotovo, vím přesně že už bych to takto nedělal nebo ano, ale s nějakými změnami. Koneckonců, stavěl jsem cca před 10-ti lety rodinný dům a tam to platí také. Snad každý koho znám říká pověstné - "až budu stavět svůj druhý barák, udělám to úplně jinak :-)))))))))))"

V okamžiku, kdy jsem měl takto připravené obě poloviny trupu, začal jsem řešit jak je vhodně zpevnit. Na internetu jsem našel pochopitelně mnoho rad a způsobů jak na to, já ale natrefil na někoho, kdo o výrobě modelů touto technologií ví snad úplně všechno.

Milan Nováček alias LETADLAZPOLYSTYRENU.CZ. To mi pochopitelně v mnohém pomohlo. To jak Milan vstoupil do mého života a jak ovlivní naše spolupráce MONACH popíšu v samostatném článku. V případě zpevnění trupu jsem ale využil jeho metodu, kterou považuji za geniální, jednoduchou, levnou a 100% funkční. Ostatně jako všechny Milanovi nápady a postupy. Předem bych chtěl říct, že v rámci stavby tohoto modelu budu přímo využívat Milanovi nápady jen takové, které je možné na jeho stránkách nebo na internetu dohledat, abych zůstal věrný původní myšlence těchto článků o stavbě. Zpět k ní.

Rozhodl jsem se pro zpevnění použít bambusové lamely. Nejsnadnější způsob jak je sehnat, je navštívit jakýkoliv Asiamarket a koupit od obchodníků z Vietnamu bambusovou rohož. I koupí nejmenší z nich a rozpletením získáme materiál na několik desítek let. Princip je velice jednoduchý. Do polovin trupu jsem vypálil pájkou drážky tak, aby byly vzájemně převázány dílce trupu (systém na vazbu, např. jako cihly při zdění). Hustota drážek musí být větší u ocasu modelu, tam totiž při přistání hrozí nejvíc poškození, nalomení, apod. Do připravených drážek jsem posléze bodově Purexem zalepil bambusové lamely. Po ztvrdnutí trup neuvěřitelně zpevnil, minimálně přibral na váze a to díky materiálu, který má už celá století pověst neuvěřitelné pevnosti. Při vytváření drážek pro bambus jsem vytvořil i drážku od předku modelu až cca do 3/4 délky trupu. Vedl jsem ji osou podélné roviny. Spolu s ní jsem vybrousil i drážku pro motorovou přepážku. Tu jsem vyrobil z pevné 4mm překližky. Do drážek v podélné ose jsem z lehounké topolové překližky z bedýnek od zeleniny vyříznul horizontální příčku, která pomůže finálnímu zpevnění a vytvoří ještě jednu hranu při lepení polovin trupu. V této fázi jsem poloviny trupu s příčkou a motorovou přepážkou slepil Purexem k sobě. Po vytvrdnutí zbývalo ještě přilepit svislou ocasní plochu a ze zbytků po výřezu poslední části trupu dolepit i přechody mezi trupem a SOP. Přemýšlel jsem, jak tuto část zpevnit. Rozhodl jsem se, že až budu model tmelit, využiju metodu s bambusem, tentokrát ale zvenku. Po důkladném vytvrdnutí lepidla jsem celý trup nahrubo obrousil smirkem hrubosti 150 tak, abych odstranil hrubé přechody mezi lepenými díly. V této fázi jsem měl hotový překrásný trup stodevítky před sebou a "před sebou" ještě spoustu další práce. Tou další bude výroba křídla... To ale až v 3. části.

Sdílejte na sociálních sítích