Nacházíte se na hlavní straně webu

Messerschmitt Bf-109

výřez a slepení křídel a koncových oblouků, instalace VOP

Třetí díl obřího seriálu stavby modelu z XPS krok za krokem se zabývá výrobou a kompletací křídla včetně ocasních ploch.

  • Výrobce

    vlastní konstrukce

  • Rozpětí

    1500 mm

  • Délka

    1340 mm

  • Váha

    -----

  • Plocha křídla

    31 dm2

  • Plošné zatížení

    ------

  • Funkce

    M, K, S, V

  • Serva

    4 × HXT-900

  • Motor

    Turnigy C4250/12

  • Regulátor

    Turnigy PLUSH 30 A

  • Vrtule

    APC 13 × 4

  • Baterie

    LiPol 4S, 4000 mAh

 

Výřez křídel

Jak jsem na konci minulého dílu avizoval, čeká mne výroba křídel. Po zkušenostech s výrobou šablon pro výřezy částí trupu, jsem se rozhodl vyzkoušet nějaký další materiál, namísto umakartu. Podle informaci z internetu mi padla do oka HDF o tl. 3mm, kterou používají truhláři jako "záda" ke skříňkám kuchyňské linky nebo skříním, apod. Z HDF jdou šablony na dekupírce vyřezávat s neuvěřitelnou lehkostí. Výhodou je i to, že se materiál nijak neštípe apod. a po vyřezání jde povrch hrany poměrně dobře vyleštit. Materiál jsem si oblíbil a určitě jej budu na šablony používat. Jak se ale ukázalo, ne pro šablony pro výřez křídel. Obecně je třeba říct, že v případě Messerschnittu jsem se rozhodl křídlo řezat bez koncových oblouků a každou polovinu z jednoho kusu. Vyříznul jsem tedy koncové žebro a na něm u náběžné a odtokové hrany nechal kus materiálu (nájezdy), který pomůže při najíždění drátem směrem k šablonám. Vše je vidět na fotografiích. Kořenové žebro jsem musel zvětšit, protože to které jsem vystřihl z plánků odpovídá profilem šabloně v místě spoje křídla a trupu. Křídlo ale ještě pokračuje směrem ke středové ose trupu a právě o tento úsek jsem profil zvětšil.

Nyní jsem připravil kus Extrudovaného polystyrenu odpovídající svou tloušťkou nejvyššímu (tedy kořenovému) profilu křídla a půdorysně musel odpovídat tvaru a velikosti křídla s nějakým přídavkem na hloubku. Pokud je třeba, je možné s pomocí pravoúhlých šablon zarovnat polotovar předtím uříznutý jen ruční pilou na konečnou délku. Okolo celého bloky XPS jsem nakreslil dělící rovinu křídla (rovina dělí křídlo na horní a spodní polovinu) a u koncového profilu jsem pak rovinu naklonil u odtokové hrany směrem nahoru, abych vytvořil zkroucené křídlo a už na samotném vyříznutém křídle vznikl negativ, který výrazně pomůže ke stabilitě modelu za letu a to obzvláště v krizovějších situacích, např. při přetažení. Podle takto narýsovaných os a podle půdorysu křídla jsem připevnil šablony špendlíky a celý blok XPS položil na rovnou desku a zatěžkal. v mém případě posloužily závaží do ručních činek. Ještě doporučuji na křídlo napsat zda je pravé či levé, kde je náběžná hrana a kde spodek a vršek. Nespleteme se tak při umísťování šablon. Nyní jsem přistoupil k vyřezávání. Je nezbytně nutné, aby byly obě strany křídla řezány rovnoměrně nebo lépe řečeno současně co se hloubky týče. To se snadno řekne, ale hůř udělá. Menší problém bude činit výřez obdélníkového křídla. To ale Messerschmitt nemá a koncové a kořenové šablony jsou dost rozdílné. Nejprve jsem se rozhodl po bocích umístit zrcadla a kontrolovat tak posun drátu po kořenové a koncové šabloně. Od toho jsem ale rychle upustil a namísto toho jsem rovnou na půdorys křídla  nakreslil jednoduchou stupnici. Hloubku profilu jsem rozdělil na 4/4 a pomohl si ještě polovinami každé ze čtvrtin. To se ukázalo jako výborná pomůcka a nehodlám na ní prozatím nic měnit. Důležité je skutečně do materiálu zajet u obou šablon současně a zároveň současně i skončit. Jinak vyřízneme paskvil se zdeformovanou odtokovou nebo náběžnou hranou. Ukázalo se a zkušenosti ostatních potvrzují, že nejlépe je řezat směrem od odtokové hrany k náběžné. Vše proběhlo v pořádku, ale už při řezání jsem cítil, že drát po šabloně z MDF neklouže tak hladce jako po té z umakartu a po dokončení řezání horní poloviny a odklopení odříznutého materiálu se i ukázalo, že budu muset hledat jiný materiál na výrobu šablony. Vyřízl jsem i spodní polovinu. Musí se nejprve odříznutá část z hormí poloviny vrátit na původní místo, celý blok otočit vzhůru nohama, znovu zatěžkat a teprve potom řezat. Vyříznuté křídlo bylo hodně hrbolaté. Pokud drát po šabloně neklouže naprosto dokonale, každé zacuknutí či zadrhnutí udělá na křídle vlnku a některé mohou být i dost hluboké. Měl jsem tak dobrý pocit z toho, že se křídlo povedlo vyříznout, ale zároveň jsem byl zklamaný s jeho kvalitou. Takže znovu. Rozhodl jsem se udělat šablony z kovu, který dle ohlasů na internetu je nejlepším materiálem. V místních sběrných surovinách jsem se hodlal poohlédnout po nějakém vhodném hliníkovém plechu. Natrefil jsem zde náhodou na tiskařské plechy, jsou z tenkého hliníkového plechu o ploše cca 60 x 80 cm (odhadem) a za 150 Kč jsem jich dostal hromadu. Na modelářském bazaru jsem pak zjistil, že i na takové blbosti některý "vykuk" chce profitovat a prodává jeden kus za cenu cca 6 kusů ve sběrně :-( Šablony jsem překreslil na plech a překvapilo mne, že šly vystřihnout i kvalitními nůžkami na koberce. Půjde to i obyčejnými nůžkami, budou se ale víc a rychleji tupit. Vzhledem k tomu, že je ale plech hodně tenký, nenechal jsem na něm ony výstupky u odtokové a náběžné hrany pro nájezd drátu. Suploval jsem je přišpendlením většího kousku plechu, který se nekroutí a neohýbá. Je škoda, že plech není o něco maličko tlustší, ale za cenu, že nemusím řezat a mohu stříhat to stojí. Nutno ještě dodat, že šablony je třeba po vystřihnutí smirkem dokonale vyleštit (hrany), aby nikde nebyl žádný hrot a drát po nich mohl opravdu dokonale klouzat. Celé křídlo jsem tedy podle šablon z plechu vyříznul stejným způsobem, jako prvně, tentokrát už ale s naprostou spokojeností. Po vyjmutí bylo křídlo téměř hladké, respektive cca do 2/3 délky hladké, pak se pomalu začnou vyskytovat nějaká zvlnění a propaly, která ale vznikají právě tím, že nejsou obě žebra stejná a že rychlost posuvu drátu u kořenového žebra je ideální, kdežto u koncového už moc pomalá. Ale výsledek byl dokonalý a nerovnosti půjdou krásně odstranit lehkým přebroušením.

Výřez koncových oblouků, slepení křídel a instalace VOP

Tato operace už prakticky není žádná věda. Připravil jsem si opět kus XPS na který jsem shora obkreslil půdorys koncových oblouků a opět nakreslil dělící rovinu po obvodu. Pak jsem použil šablonu koncového profilu, připevnil ji špendlíky a na stojanové odporové pile vyříznul. Výřez vložil opět do odříznutých kusů a podle nakresleného půdorysu vyříznul i konečný tvar. Na hotový výřez přenesl fixou dělící rovinu a do konečné podoby nahrubo ořezal ostrým nožem. Potom jsem koncové oblouky přilepil k polovinám křídel Purexem. Purex jsem vynechal tam, kde se později budou odřezávat křidélka. Spoj jsem přelepil maskovací páskou, aby nedošlo k vypěnění na povrch. Druhý den jsem pak podle křídla dobrousil oblouky do ztracena a doladil jejich konečný tvar. Křídlo jsem jako celek zlehka přebrousil, zejména v místech drobného zvlnění. Zároveň jsem odstranil nedoříznuté přebytky u odtokové a náběžné hrany. Tady se ukázalo jako důležité opravdu začít s řezáním u odtokové hrany. drát tady díky řezání není ještě nijak prohnutý a náběžná hrana má tu správnou tloušťku a není zdeformovaná. Nyní zbývalo odbrousit materiál u kořenových částí křídel, aby vznikla styčná plocha pro slepení obou polovin křídel do patřičného vzepětí podle plánku. Křídlo jsem po slepení Purexempoložil na desku stolu a na koncích důkladně podložil stejně vysokými podložkami, aby se při vytvrdnutí lepidla nerozevřelo a nemusel jsem proces opakovat.

Následující den jsem zkusil křídlo vsadit do trupu, do výřezů, které jsem podle šablony vytvořil při jeho stavbě. Sedlo téměř ideálně, bylo nutné dobrousit náběh kopírující vzepětí a drobně doladit trup tak, aby křídlo ideálně zapadlo. Podle rad Milana Nováčka není třeba při této operaci postupovat s obavami. Naopak, vybrousit s nepatrnou vůlí a dokonalé zapadnutí a napojení křídla na trup pak doladit za pomocí šlehaného tmelu. Jak na to, to bude obsahem některého příštího dílu. Oprav a úprav nebylo třeba mnoho a křídlo dokonale zapadlo tam kam má. Nyní jsem přistoupil k výřezu otvoru pro výškové kormidlo. Podle šablony směrovky jsem nahrubo naznačil kde bude otvor pro protažení VOP skrz SOP. Nyní jsem musel nutně vyříznout otvor tak, aby osa VOP byla rovnoběžně s osou trupu a úhel náběhu VOP byl nulový. Chvilku jsem přemýšlel jak na to a pak jsem to udělal poměrně jednoduchou metodou. Usadil jsem trup na rovnou desku. Na obou stranách trupu jsem si zvýraznil fixou body středové roviny, které tam zůstaly jako pozůstatky při výřezů částí trupu. Ohebným ocelovým pravítkem jsem tuto osu prodloužil až na SOP. No a věc byla hotová. Odměřil jsem vzdálenost od této podélné osy trupu k ose VOP a udělal rovnoběžnou čáru s osou trupu. podle šablony jsem tak už na ostro obkreslil otvor a poté jej vyříznul. Na VOP jsem podle papírové šablony překreslil tvar ovládacích ploch a ty pak odříznul. Ještě přemýšlím, zda udělám i ovládanou směrovku, ale na 99% ano. Takže nyní jsem měl v budoucí kýlovce vyříznutý otvor pro stabilizátor VOP se správným úhlem náběhu. Otvor jsem opět lehce přibrousil, aby tam šel stabilizátor volně. Půjde to lépe lepit a neduhy opět opraví tmel.

Nyní mne bude čekat hrubé dokončení trupu včetně uchycení křídla, jeho zpevnění, a odříznutí křidélek, vyztužení všechovládacích ploch a jejich připevnění pomocí pantů zpět ke křídlům, kýlovce a stabilizátoru. Jako bonus bude ještě výroba vrtulového kuželu.  To vše ale až v příštím dílu.

Seriál: Messerschmitt Bf-109

  1. Messerschmitt Bf-109: návrh podkladů
  2. Messerschmitt Bf-109: příprava šablon, výroba a kompletace trupu
  3. Messerschmitt Bf-109: výřez a slepení křídel a koncových oblouků, instalace VOP

Sdílejte na sociálních sítích