Nacházíte se na hlavní straně webu

P-51D Mustang od ŠAD model

mohutný "amík" od Šplíchala z EPP

Po zkušenostech s německým válečníkem od Ing. Alferyho jsem chtěl větší a levný kousek na vyřádění. Oko padlo na P-51 od ŠAD Model. Málo známý výrobce, který ovšem dělá povedené modely.

  • Výrobce

    ŠAD model

  • Rozpětí

    1100 mm

  • Délka

    930 mm

  • Váha

    630 g

  • Plocha křídla

    -----

  • Plošné zatížení

    ------

  • Funkce

    M, K, S, V

  • Serva

    4 x Hextronic 900

  • Motor

    Turnigy 200 W

  • Regulátor

    Hobby-King HK30A ESC

  • Vrtule

    9 x 6 SF

  • Baterie

    LiPol 3S, 2200 mAh

 

Stará láska nerezaví. A tak jsemm se po dlouhé odmlce rozhodl, vrátit se k nějakému živěji létajícímu kousku z 2. světové války. Neznám člověka, který se zajímá o leteckou techniku, aby neznal tohle éro. Pé padesát jednička je podobně, jako Spitfire v Británii nebo Messerschmitt 109 či Focké Wulf 190 v Německu, neoddělitelnou ikonou létajících strojů z válečného období. Na trhu je jich mnoho a to v různých velikostech, z různých materiálů a na nejrůznější pohon. Já jsem ale chtěl něco, co bude větší než modely od Alfa model a zároveň bude z EPP. Modely vypěněné do formy jsou sice elegantnější, nicméně silueta tohoto letadla je na obloze krásná i z deskového Depronu či podobných materiálů. Zdravým kompromisem mezi velikostí, cenou a pohledným designem se jevil model od ne moc známého výrobce modelů p. Šplíchala - ŠAD Model. Jelikož jsem toto letadlo viděl i na vlastní oči létat v rukách mého známého a viděl jsem, že letové vlastnosti jsou dobré, prostě jsem ho objednal.
Na stránkách výrobce je možné objednat krom letadel i elektroniku, po dohodě s p. Šplíchalem jsme vybrali motor a regulátor za směšnou cenu, serva, jež vypadla z oka HS-55-kám a vrtuli. Od Pelikána jsem pak zakoupil přijímač a krystal spolu s kuželem a unašečem.

Samotná stavba (lépe řečeno slepení) je dle návodu hračkou. I když bych letadlo co se návodu týče nedoporučil úplnému začátečníkovi, ostatní letové vlastnosti modelu jsou báječné a někdo, kdo si neplete páčky na vysílači ho prostě musí zvládnout. Lepil jsem oblíbeným Purexem. Samotné lepení v sobě zahrnuje ještě vydlabání nebo vypálení prostorů pro RC vybavení, tedy 2 serva pro VOP a SOP, přijímač a baterii s regulátorem. Je dobré "nacpat" vše co nejvíc dopředu, nikoliv však za cenu nepřiměřeného ztenčení materiálu. Stavba samotná nabízí 2 verze, s pevným nebo odnímatelným křídlem. Já se rozhodl pro verzi s pevným křídlem, proto jsem do křídla vypálil otvory pro serva, prořízl drážky pro kabely serv, zalepil spolu s pákami do křídla a obě poloviny křídla v patřičném vzepětí spojil k sobě. Trup je rozřezám na několi částí, před jejich slepením je třeba zalepit SOP, VOP, osadit elektroniku, "protahat" lanovody a nejlépe vše na sucho vyzkoušet se zapojenou RC soupravou. Poté je možné zalepit zadní část vršku trupu a přilepit VOP a SOP (do VOP je třeba ještě vlepit spojku z ohnutého ocelového drátu). Doporučuji mít v tuto chvíli alespoň na sucho vložená křídla, kvůli kontrole geometrie. Já jsem před lepením křídla již zalepil do trupu a protáhl kabely od serv a zapojil je, Při lepení křídla doporučuji pozorovat, jak se trup chová, když křídla do výřezu nasouváte. Můj exemplář měl tendenci se prohnout nahoru a tak jsem maličko přibrousil otvor pro křídla a při tvrzení lepidla jsem trup shora zatížil, aby měl tendenci ponechat si svůj tvar. Poté, co jsem zapojil táhla výškovky a směrovky jsem přední část vršku trupu rozřízl tak, aby vznikl kus za "čumákem", ten jsem napevno přilepil, pak kus odnímatelný pro přístup k baterii a pak opět napevno lepený díl (pro kabinu). Ten jsem lepil s citem, abych jej mohl jednoduše odříznout v případě, že bych se potřeboval dostat k elektronice. Kabinu samotnou jsem lepil UHU Porem, drží jako ďábel (asi 10-ti kapkami). Když vše dokonale zatvrdlo, přilepil jsem motorovou přepážku (dopředu jsem trupem protáhl dráty od regulátoru. V mezičase jsem opatřil kryt baterie suchými zipy, aby při letu neodpadl a nakonec přišrouboval motor a vrtuli s kuželem. Vše jsem seřídil dle návodu, jediné co návod postrádá je nastavení výchylek (tady pomohl internet). Abych dosáhl správného těžiště, musel jsem model pod motorovou přepážkou zásadně dovážit (vyřešily to 2 matky, řešením by mohlo být i použití těžší LiPolky). Přemýšlel jsem, kde mohlo letadlo nabrat tolik váhy na ocase, důvodem může být větší množství Purexu, ale tu váho obou matek bych v lepidle nehledal :)) Vše bylo tedy hotovo a mohlo se jít zalétat.
Zalétával jsem na pšeničném poli, Mustang je tuhý kus EPP a má i hodně silný profil křídla, hned tak nějaká vegetace mu nemá šanci uškodit. Zálet jsem už ze zvyku svěřil Jardovi Suchomelovi (ne že bych si už po tolika letech létání netroufl, ale pořídil jsem jej v době finančních nezdarů a nechtěl jsem o něj přijít kvůli nějaké chybce) ...., no nebudu to okecávat, bál jsem se víc o peníze než o to, že bych s tím nedokázal poprvé letět :-)). Mustanga jsem hodil a na plný plyn vystřelil nahoru. Potlačení motoru se ukázalo nedostatečné, trimem výškovky se muselo hodně klopit, jinak si model nevyžadoval žádné velké seřizování. Létal nádherně.


Jelikož jsem si zvykl to dělat jako zásadu, i v tomto případě jsem model pro zálet důkladně vyvážil (tedy nebylo co, po vsazení baterie bylo těžiště tam kde má být), seřídil neutrální polohu ovládacích ploch, výchylky včetně exponenciálů a druhý den ráno vyrazil před zahradu na kraj pole. Dal jsem plný plyn a model hodil. Oproti Rapidovi to byl pochopitelně "lenochod", stoupal poměrně pomalu a pod malým úhlem, zato ale poctivě a spolehlivě. Stačilo asi 3x pípnout trimem směrovky a model letěl opravdu jako trenér. Po nastoupání výšky s třemi zatáčkami jsem pomalu stáhnul motor. Model s mírným zhoupnutím přešel do klouzavého letu. Na nějaké termické létání jsem ani nepomýšlel a tak jsem jen výškovkou dotrimoval, aby model v kluzu letěl rovně a nevytrácel příliš výšku. Po slétnutí dolů jsem nastoupání opakoval ještě asi 7x (pokaždé jsem se odvážil výš, až na hranici viditelnosti) a po přistání odečetl celkovou dobu letu 13 minut. Věděl jsem, že pokud se i s tímto modelem dostanu do "stoupáku", nebudou 20-ti minutové lety problém. Měl jsem radost, že Elektro-trenér i když to byl čistokrevný EPP model, létal dle mých očekávání.

S modelem jsem si spoustu letů užil, je to v rámci svých schopností báječně létající model, jen není určen do větrného počasí, i mírný vítr mu pro jeho velmi malou letovou hmotnost vadí. Po více než 2 sezónách jsem jej z důvodu koupi lepšího modelu větroně prostřednictvím Modelbazaru prodal modeláři, který se po letech vracel k tomuto koníčku. Kdo by o koupi tohoto modelu uvažoval dnes, určitě neprohloupí. Na druhou stranu je třeba přiznat, že dnes je již internet plný propracovaných polomaket z nejrůznějších pěnových materiálů v téměř hotovém stavu. Vybaveny jsou téměř bez vyjímky sřídavými motory a mají díky aerodynamičtějšímu tvaru neskonale lepší letové vlastnosti. Náš modelářský svět se mění a i když se již na míle vzdaluje pravému duchu modelářství, tedy stavění modelů v dílně, nejsem si zcela jist, zda je to k horšímu. Dnešní uspěchaná doba kdy každý máme nespočet finančních závazků k bankám,hypotečním a leasingovým společnostem, nedává mnoho prostoru na čas, ani na finace a tak modelařit způsobem pokus-omyl prostě už nějak nejde. A tak jsou ARF a RTF modely součástí evoluce, která se někomu líbit může a někomu nemusí, ale zastavit to nejde. Jen požitek z krásně létajícího modelu nám nikdo vzít nemůže. Říká se, že nejhezčí pohled na svět je z koně, já mám ale jiný názor :-)))

Doma jsem dal nabít baterii, víc potlačil motor a vyrazil už sólo. I po opravě vyosení bylo třeba trimem výškovku potlačit, ovšem již v mezích normy. Jelikož nejsem příznivec razantního létání a víc si model vychutnávám v maketovém letu s nízkými průlety, vydrží model na LiPolku 3S 1500 mAh létat dle větru a stylu letu okolo 15 minut. Model kvůli silnému profilu křídla není žádný divočák a kvůli velké ploše křídla dokáže i velice parádně plachtit. Snese let i na velmi malé rychlosti a přistání "na břicho" jsou snadná opravdu i pro méně zkušeného pilota. Mé obavy ze záletu se ukázaly zbytečné a s velkým klidem jej doporučím komukoliv, kdo alespoň jedou řídil něco křidélky. Po záletu jsem chtěl model opatřit dodanými samolepícími obtisky, to byla ale marná snaha. Na EPP absolutně nedrží a nešly přilepit ani obyčejným "vteřiňákem" z marketu. Prozatím jsem ponechal mustanga bez obtisků, v budoucnu na něj možná pomocí masek nastříkám značení airbrushovou pistolí.

Model jsem si velice oblíbil a patří mezi moje favority. Absolvoval prozatím asi dvě desítky letů a bez jediného zaškobrtnutí. Vzhledem k ceně modelu i dílů ze stránek výrobce je to parádní model za ještě parádnější cenu. Vřele doporučuji.

HODNOCENÍ

Tentokrát žádné litánie, vše je řečeno v článku.

Jako tradičně model ohodnotím. Snad jen proto, že by bylo vůči ostatním dospělejším a vyspělejším modelům nefér, dávám známku 2 

hodnocení je jako ve škole: 1 - nejlepší, .... 5 - nejhorší